Když se zpětně dívám na dosavadní zápisky, vypadá to skoro jako kdyby většina studia Nových médií spočívala jen ve vizualizaci dat. Vizualizovali jsme sociální sítě, text, televizní zpravodajství, text a filmy – nemluvě o vizualizaci nutričních hodnotách džusů kterou jsem, ehm, zazdil.

Nicméně to mi stále nestačilo. Karel Minařík letos exkluzivně poprvé učí předmět Vizualizace dat kde budeme barvit omalovánky vizualizovat ostošest.

Na první hodině jsme dostali pastelky, čtverečkový blok a nějaká data. A úkol nakreslit graf – aniž by vlastně záleželo na tom, jaká data máme.

Náš výchozí zdroj je počet cizinců na území ČR v rocích 2004–2014. Zřejmě nejzajímavější pohled nabízí porovnání napříč jednotlivými roky – jakou úroveň však zvolit? Celkový počet? Země EU a ne-EU? Nebo jen vybrané země?

Pro první skeč jsem se zaměřil na zastoupení cizinců ze zemí EU a ostatních zemí.

Počet cizinců v ČR ze zemí EU (modře) a ostatních zemí (červeně) v letech 2004 a 2014. Představte si že pravý sloupec je ještě o něco vyšší…

Studijní i profesní život se znatelně podepsal na mé zručnosti s psacími potřebami, proto jsem graf rozvinul až v digitální podobě, což byl náš úkol na druhou hodinu.

Tento typ grafu funguje dobře pro malé množství kategorií. O něco lépe by na tom byl čárový graf, i ten však nefunguje s velkým množstvím dat. Existuje však i poněkud obskurní forma vizualizace nazývaná slope graph, který se zdá být ideální pro zachycení relativní změny hodnot i u velkého množství kategorií.

Porovnání počtu cizinců v ČR podle národnosti mezi roky 2004 a 2014

Slopegraph si v Excelu nenakreslím, takže nakonec nejjednodušší mi přišlo si jej naprogramovat. Využil jsem k tomu implementaci od Zacha Bjorsona nad knihovnou D3.js. Vizualizace má ještě řadu much, ale třeba budu mít ještě možnost je vychytat.

Počet cizinců v ČR podle národnosti mezi roky 2004 a 2014